Když známý kynologický odborník František Horák začal šlechtit v roce 1954 pro ČSAV laboratorního psa, použil při jeho tvorbě dva křížence - vlkošedou fenu Rigu vážící 25 kg a tříbarevně strakatého, zhruba desetikilového psa Míšu.

V prvních verzích Horákova šlechtění se převážně vyskytovali jedinci bílého zbarvení s černými plotnami a žlutohnědým tečkováním - tedy typičtí strakáči. Za účelem zlepšení konstituce plemene byl použit i německý krátkosrstý ohař Alan, který vnesl do chovu vlohy pro hnědé zbarvení srsti.

V roce 1960 bylo plemeno pod názvem Horákův laboratorní pes zaregistrováno v plemenné knize Československého svazu chovatelů drobného zvířectva a současně byl schválen i jeho standard. Teprve v roce 1980, kdy ČSAV přestala mít zájem o další využití těchto psů jako laboratorních zvířat, byl ústav ochoten předat několik desítek jedinců Českému svazu chovatelů. Následné nesnáze však byly příčinou toho, že většina zvířat mezitím uhynula, takže do soukromých rukou se dostalo jen několik fen a psů.

V současné době obliba plemene vzrůstá a do povědomí veřejnosti se dostává nejen díky účasti na výstavách.

Nejčastější vzhledové varianty v současné době